Historie Miraského knížectví




Zde je popsána historie Miraského knížectví od jeho založení, zničení, znovuobjevení, obnovení až po současnost.

Úryvek z knihy Velká a úžasná historie Páně Asteronova a knížectví Miraského po obnově roku 847

Časová osa:

-3407 Bylo založeno Miraské knížetctví.
-2160 Bitva o Marelion, zánik Miraského knížetcrví v důsledku epidemií a sporů.
-2160 Hanala, dcera posledního Miraského knížete, staví s dalšími Arvedany věž v místech dnešních Korálových ostrovů.
-1985 Vznik Tary a Lendoru při Velkém zemětřesení.
-1950 Hanala se utkává se Zylem a souboj prohrává.
-954 Několik kmenů orků žijících pod Oblými horami bylo donuceno utéct z podzemní říše směrem k povrchu. Na povrchu objevili opuštěné Arvedanské město a usídlili se tam.
-152 Orkové vytvářejí své vlastní království podle Arvedanského vzoru a přímají Arvedanské náboženství.
552 Větší část orků začala uctívat jednoho ze slabších temných bohů a začínají napadat méně početné, ale lépe vyzbrojené orky věrné králi a původnímu(Arvedanskému) náboženství. Začíná velká náboženská válka.
565 Orčí království definitivně zaniká. Místo něho jsou orkové rozděleni na dvě znepřátelené frakce, které mezi sebou neustéle bojují.
696 Nevypleněné troský Gianfaru nachází zlý rudý drak a usidluje se zde.
847 Z Albirea vychází dobrodruh Asteron s cílem nalézt Gianfar
849 Asteron nalezl Gianfar a vrací se do Albirea, aby shromáždil své přátele a společnými silami zbavili Gianfar rudého draka.
849 Rudý drak zabit Asteronem a jeho družinou. Poté se dobrodruzi rozhodli obnovit Miraské knížectví.
849 Založena osada při ústí Zlaté řeky.
850 Založeno trpasličí město Harbald v Oblých horách.
851 Současnost.

Arvedanské období (-3407 až -2160)

Miraské knížectví bylo založeno roku -3407 př. k.l. jako šesté v pořadí. Gianfar se brzy stal centrem vzdělání a kultůry známý po celé tehdejším světě.

Gianfar byl vystavěn v obrovskémúdolí na západě oblých hor.Přístup do tohoto údolí je pouze po vodním kanále, který spojuje Gianfar se Zlatou řekou, a další spojením je dlouhý podzemní tunel, který se táhne pod Oblými horami. Tímto tunelem přichází do Gianfaru cesta vedoucí z Marellionu. V celém údolí byly vybudovány farmy, aby mohly zásobovat město potravinami při případném oblažení, celé údolí tak mohlo vzdorovat útočníkům celé měsíce, možná i roky. Arvedané v této době vybudovali mnoho úžasných budov, měst a paláců. Většina staveb byla s mramoru, který se vyskytuje hlavně na jihu Oblých hor. Další významnou surovinou bylo zlato. Tento drahý kov se těžil také v Oblých horách to v centrální části pohoří. V tomto období knížectví vzkvétalo a prosperovalo, ale nikdy nic netrvá věčně.

Okanži konce přišel roku -2160 př. k.l., kdy se skřetí armády přiblížili ke Gwydenskému knížectví a Miraský kníže vyjel svému příteli Gwydenskému knížeti na pomoc. Arvedané bojovali statečně , ale k vítěství to nestačilo. Skřeti opět slavili úspěch, ale ne dlouho. Mrtví Arvedané povstali a začali zabíjet skřety. Těch se najednou zmocnila panika a začali prchat s Gwydenského lesa pryč.

Po prohrané bitvě, ze které se nevrátil žádný muž zpět, zachvátilo Miraské knížectví obrovská morová rána, po které vymřela většina obyvatel i knížecí rodina, kromně dcery knížete Arlana Hanaly, a začaly tahanice o trům, které už tak zubožené knížectví zničilo. Potomci lidí, kteří přežili tyto pohromy, dnes žijí na úrovni divochů v několika schátralých vesnicích v pláni Arrvea

Příchod Orků a jejich království (-954 až 565)

Pod Oblými horami žilo velké množství Orků, kteří zde měli obrovskou říši, kterou velmi násilně rozšiřovali. Všechny podrobené obyvatele brali do otroctví a dlouhou dobu neměli v podzemí konkurenci. Tato situace se změnila roku -1254, kdy se všechny zbívající národy v této části podzemní říše spojili v boji proti orkům. Pro orčí impérium to nebylo vážné nebezpečí , protože měli jasnou početní převahu, ale společně s útoky nepřátel často vznikaly velká povstání otroků, kteří tvořili asi třetinu obyvatelstva. Roku -1068 vypuklo celostátní povstání otroků, které bylůo podporováno obrovskou ofenzívou ze strany nepřátelských ras a orčí impérium se začalo hroutit. Roku -987 bylz orkové definitivně poražení a zbylých šestnáct kmenů prchlo k povrchu.

Když Orkové roku -965 konečně vystoupili na povrch Asterionu v Oblých horách, nalezli zde zbytky opučtěných měst a rozhodli se zde usídlit. Nejnoudřejší z nich začali zkoumat pozůstatky po arvedanach a hltali jejich stracené technologie. Roku -152 dokonce vytvořili své vlastní království a přijali arvedanské náboženství. Orkové se postupně osídlili sever Oblých hor a jejich stát prosperoval. Arvedanské náboženství ale neschvalovali všichni. Pomalu začala vznikat opozice proti králi a novému náboženství. Tato skupina se skládala s rodin bývalých kněží a byli v ní dokonce i vysocí vojenští velitelé, kteří chtěli obnovit původní impérium. Tato sekta začala uctívat jednoho ze slabších temných bohů a pomalu připravovali revoluci. Postupmě se k nim přidávalo čím dál více dalších obyvatel království, některé šlachtické rody a také někteří vědci chtějí víc lidí na pokusy, ne jemon malé množství trestanců. Roku 522 vypuklo povstání proti králi, které se rychle rozšířilo a začala občanská válka. Povstalců bylo několikrát více a postupně začali zatlačovat královskou armádu k hlavnímu městu, které roku 565 dobyli a království tak definitivně zaniklo. O pět let později zbytky královské armády hlavní město dobyli zpět a opevnili se zde. Vznikla tak patová situace při níž se obě strany neustále napadají, ale nikdo nemá dost sil na vítěství.

Obnovení Miraského knížectví (849)

Novodobé dějiny Miraského knížectví se začaly psát roku 849 k.l., kdy se družině dobrodruhů pod vedením dálavského cestovatele Asterona podařilo zabít rudého draka, který obýval Gianfar. Po "vyčištění" Gianfaru se Asteron rozhodl obnovit Miraské knížectví a přejmenoval se na Asterona. Knížectví bylo obnoveno 16. zelence 849 k.l. podle albirejského kalendáře. Nový stát byl oficiálně uznán Svobodnými městy a říší Asari Kasim. Ostatní mocnosti se ke vzniku Knížectví nevyjádřili kromě Plaveny, která prohlásila, že je to banda pirátů která se musí zničit.

Současnost

Plaveňané začali napadat Miraské lodě a zavedli vysoké cla na zboží dovážené z Knížectví. Jako odvetu Kníže Asteron oficiálně vyhlásil válku Plaveně, zkonfiskoval dva plavenské novereny které kotvili v Asdarském přístavu a zajal jejich posádky. Plavena odpověděla vysláním malé flotily čtrnácti noverenů a pěti anverenů s cílem dobít Asdar. Plavenská flotila dorazila do Asdaru se ztrátou jednoho noverenu, který padl za oběť bouři. Proti této flotile postavila u Asdaru skupina třiceti lodí Miraského válečného námořnictva. Miraské lodě měli početní převahu, které využili a prazili Plaveňany. Od začátku roku 851 přestaly Miraské lodě napadat Plaveňany a v tichosti se připravovaly na velkou ofenzívu. Když toto období klidu trvalo užpůl roku, začali plavenští velitelé plánovat pozemní útok na Knížectví, ale netušily, že Miraské namořnictvo existuje a není zničené jak předpokládali. Plaveňané připravovat své vojsko, které postupně přepravovali na ostrov Malena, který byl vybrán jako hlavní základna invazních vojsk. Miraské vosko však nazahálelo a brzy ráno 16. úmora podle albirejského počítání zaútočilo tisíc Miraských vojáků na Malenu a nepřipravené Plaveňany snadno porazili. V bojích padlo patnáct miraských, padesátšest plaveňanů a dvacet otroků. Miraští získali 850 zajatců, osvobodily 7000 otroků a ukořistily velké množství lodí, zbraní a vybavení. Po tomto útoku se Miraští stáhli spět se vší kořistí a zajatci. Velká část osvobozených otroků se rozhodla zůstatv Miraském knížectví a zbytek se vrátil domů. mořské císařství bylo tímto neúspěchem značně oslabeno, což zvíšilo šance Mirasu na vítěství.

Knížectví není ve válce pouze s Plavenou, ale i s orky vyznávající temného boha Fergula. Tito orkové obývají část Oblých hor, ale hlavní cílem Miraského knížectví je získat nerostné bohactví ležící na území orků. Tato válka začala dříve než Plavenská, ale Knížectví v ní má spojence. Jsou to orkové věřící v sedmnáctku, kteří obývají město Selmar v Oblých horách.Tato skupina čítající asi šest a půl tisíce orků, bojuje se svými příbuznými už více jak tři sta let. Selmarští několik posledních let stále ustupovali, až jim zbylo poslední město-Selmar. Vývoj války změnil až příchod lidí do Gianfaru, kteří Selmarské zachránily před jistou skázou. Armády Miraského knížectví se spojily s vojáky ze Selmarského hrabství a začali vytlačovat nepřítele zpět. Do konce roku 850 osvobodili spojenci celé území Selmarského hrabství a na začátku roku 851 dobili pevnost Stygar, čímž si otevřeli cestu k dalšímu postupu.

[Hlavní strana Gianfar]